Kdy jsi s fotbalem začínal?

S hraním fotbalu jsem začínal na ulici Nad Tratí, ale s fotbalem jako takovým, jsem začínal ve 12 letech tady na Tržišti jako žáček.

Na jaké trenéry nejraději vzpomínáš?

Vzpomenu si na svoje první trenéry, ale hlavně bych chtěl jmenovat pana Jana Stránika, který mě trénoval v dorostu tři roky a také pana Jana Fňukala, který mě ovlivnil velkým způsobem. Samozřejmě si vážím všech trenérů, kteří mě trénovali po dobu mé aktivní kariéry ve fotbale.

Jak moc se dle tebe změnil fotbal ve Velkém Meziříčí za tu dobu, co se u něj pohybuješ?

Velkomeziříčský fotbal se hlavně změnil vybudováním nového zázemí, o které se zasloužil Libor Smejkal a předseda klubu Petr Ostrý, odvedli velký kus práce. Toto zázemí nám můžou skoro všichni závidět a ještě musím zmínit vybudování travnaté hrací plochy v letech 1991 až 1993.

Jak vzpomínáš na dobu, kdy jsi byl hráčem prvního týmu?

Jedině dobře. Vždy jsem měl důvěru trenérů, věřili mně, že na hřišti odvedu to, co ode mě čekají.

Byl jsi i jeden čas ve vedení klubu. Na co jsi nejvíce hrdý za dobu tohoto působení?

V roce 1986 se nám podařilo ve dvojzápase poháru porazit Brumov. Když jsme jeli do Brumova, tak se naplnil celý autobus fanoušků z Velkého Meziříčí, byl to neskutečný výjezd! V Brumově jsme sice 2:1 prohráli, ale doma jsme vyhráli 2:0. Díky tomu sem pak přijela Modeta Jihlava, se kterou jsme hráli velice vyrovnaný zápas. Výsledek zápasu rozhodly až penalty v 17.sérií, bohužel pro nás to mělo smutný konec a v poháru jsme skončili.

Jak vzpomínáš na zápasy proti starým gardám Sparty Praha?

V Praze jsem se poznal s panem Václavem Maškem, když jsem tam jezdil za tchýní. Právě přes Václava Maška se mi podařilo poprvé v roce 1983 do Velkého Meziříčí dovézt Spartu Praha. Skamarádil jsem se s Andrejem Kvašňákem, byl to obrovský bavič a super chlap. Bylo neskutečný, že v roce 1986 se nám to podařilo zopakovat podruhé. Byl to velký zážitek pro veškeré fanoušky ve městě.

Lidé ve Velkém Meziříčí tě znají také jako komentátora fotbalových zápasů. Vzpomeneš si, jak ses k tomu dostal a jaký byl úplně tvůj první komentovaný zápas na Tržišti?

K moderování fotbalu jsem se dostal náhodou. Když jsem byl zaměstnanec firmy Opel Auto Dobrovolný, tak pan Milan Dobrovolný domluvil zápas s Amforou. To byl zápas, který jsem poprvé komentoval. Lidem se můj komentář líbil a od té doby jsem u toho zůstal.

Stala se ti během té doby, co jsi komentoval fotbalové zápasy, nějaká zajímavá historka?

Tuším, že v roce 2012 jezdil inspektor Deníku Sport po fotbalových stadiónech a když jsme tady hráli s Rosicemi, jestli se nepletu, tak pak ve středu vyšel článek a byla hodnocena úroveň občerstvení, úroveň hry, návštěva, spokojenost diváku, tak tam mě nejvíc zalichotil titulek: Nejlepší hráč zápasu byl moderátor (smích).

Co bys popřál klubu do dalších let jeho existence?

Všem meziříčským fotbalistům a trenérům bych chtěl popřát, ať jsou ve Velmezu spokojeni a mají radost ze své dobře odvedené práce a tím i spokojenost a radost všech fanoušků, kteří navštíví náš útulný fotbalový stadionek. Na závěr: „ Sportu zdar a kopané zvlášť, vážení sportovní přátelé!“