Kdy jste s fotbalem začínal?

S fotbalem jsem začínal v roce 1969 ve Velkém Meziříčí. Můj první trenér byl pan Ladislav Kopecký. Učil nás hrát fotbal, dělal z nás individuality, byl to skvělý trenér.

Vzpomenete si, který trenér vás nejvíce ovlivnil?

Nejvíce mě ovlivnil pan Harašta ve Zbrojovce Brno. Lepšího trenéra jsem nikdy nezažil. On měl zmapovanou celou Moravu, měl výborný cit na hráče a uměl s nimi skvěle pracovat.

Vy jste dorostenecká léta prožil ve Zbrojovce Brno. Tak jak na to vzpomínáte?

Ve Zbrojovce jsem odehrál pět let. Začínal jsem v C-dorostu, po půl roce jsem byl přeřazen do A- dorostu. Přišel jsem tam jako útočník, po prvním tréninku mě ale pan trenér Harašta postavil na pravého beka a tam jsem už zůstal. V Brně se nám povedlo vyhrát dorosteneckého mistra republiky. Rád na to vzpomínám.

Máte taky start za mládežnickou reprezentaci České republiky. Jak na to vzpomínáte?

Bylo to v U-18 na Tehelném Poli. Hráli jsme předzápas Československa se Švédskem. Byl to ohromný zážitek.

Kdy se rozhodlo o tom, že se vrátíte zpět do Velkého Meziříčí?

Ta moje cesta byla trochu jiná. Já jsem šel na vojnu do Prahy. Na vojně si nás vybírali do týmů, já jsem zůstal v Praze ve Kbelích. Hrál jsem pražský přebor, měl jsem poté nabídky do Meteoru Praha a do Vyšehradu. Po vojně měl o mě zájem také Žďár nad Sázavou. Já jsem o tom trochu začal uvažovat, ale podmínky toho přestupu se mi nelíbily. Tady ve Velkém Meziříčí jsem dostal lepší nabídku, probrali jsme to s přítelkyní a jsem moc rád, že jsem se pro Velké Meziříčí rozhodl.

Jaký byl váš největší týmový úspěch v dresu Velkého Meziříčí?

Výhra v poháru Jihomoravského kraje, díky které jsme se kvalifikovali do celostátního poháru. V prvním kole českého poháru jsme se utkali s Modetou Jihlava, kterou jsme velmi potrápili. Zápas došel až do penalt. Bohužel jsem neproměnil sedmou penaltu, kterou kdybych dal, tak bychom postoupili dál. Jihlava nás v nekonečném penaltovém rozstřelu porazila a naše cesta pohárem nepokračovala dál.

Jak vzpomínáte na hrajícího trenéra Romana Kukletu? Dělal jste mu při jeho angažmá zde asistenta.

Super člověk, super trenér, nikdy na něj nezapomenu…Byl hrozně upřímný, říkal věci od srdce a bral vše přímo od podlahy. Žádnému hráči nikdy nic neodpustil.

Dlouhou dobu jste byl také správcem hřiště. Jak Vás tato práce bavila? Máte nějakou zajímavou historku z tohoto období?

Tak správce hřiště už dělal můj otec. V roce 1993 se udělala travnatá plocha a od té doby jsem správu trávy přebral já. Takže od roku 1993 do roku 2015 jsem se o trávu na Tržišti staral já. Hodně z těch historek je bohužel nepublikovatelných.

Co byste popřál klubu do dalších let jeho existence?

Ať se co nejvíce daří. Přeji klubu také kvalitní sponzory, aby mohl dál hrát to, co hraje.