Cíl v podobě záchrany divizní příslušnosti se splnil. Jak moc náročné to pro vás bylo?

Bylo to hodně náročné po mnoha stránkách. Když vezmeme hráčský kádr, tak na jeho skladbě pracovalo vedení klubu až do posledního možného přestupního termínu, jelikož nás bylo velmi málo. Za to mu patří velký dík. Navíc se kádr oproti podzimní části velmi obměnil, proto bylo obtížné najít rychle herní „společnou řeč“. Domnívám se, že v tomto směru jsme měli asi nejméně výhodnou pozici z ohrožených mužstev. Co se týká herního stylu, tak jsme pracovali celou zimní přípravu na tom, abychom se prezentovali aktivním, herním stylem, ale nakonec jsme museli od našeho plánu ustoupit, protože jsme s ním v přípravě nebyli úspěšní a inkasovali jsme hodně branek. Dále jsme v průběhu přípravy řešili nečekané odchody. Když jsme měli pocit, že jsme na dobré cestě, tak nás nemile překvapily nečekané ztráty ze zdravotních či osobních důvodů, když nás opustili David Karmazín a Petr Dolejš. Do toho jsme museli řešit absence kvůli nemocím a dalším zraněním. To byl faktor, kterého jsme se obávali nejvíce a bohužel nás velmi zasáhl. Dan Chlup ze zdravotních důvodů začal trénovat pořádně až od dubna, Radim Šuta téměř celou zimu jen vyklusával po dlouhodobém zranění a nastoupil až do druhého poločasu v prvním mistrovském zápase. A to ještě ne zcela fit. V utkání s Tasovicemi si přetrhal vazy v koleni Yannic Güttler, zdravotní problémy omezovaly a trápí stále Dana Rause, v zápase na Vrchovině si natáhl vazy v koleně Šimon Žalud a nebyl až do konce soutěže. Těch absencí bylo opravdu hodně. No a v poslední řadě psychika. Všichni jsme měli stále v hlavách, že musíme a tak tlak na psychiku byl veliký. Takže když vše sečteme, tak jarní část byla pro nás všechny velmi náročná. Hráči nemohli mít z fotbalu takovou radost, jako kdyby hráli třeba v půlce tabulky. Hrát o záchranu je sakra těžké a nepopulární. Vyžadovali jsme od nich tvrdou práci a disciplínu. O to víc si cením hráčů, že vše dokázali zvládnout. Tento půlrok je určitě posílil ve všech směrech.

Po nepříliš přesvědčivé zimní přípravě a prohře se Ždírcem v prvním jarním kole určitě muselo dojít k určité nervozitě. Cítili jste napětí, že by cesta k záchraně mohla být pořádně trnitá?

Prohra se Ždírcem v obrovském větru byla smolná. Utkání jsme měli zvládnout alespoň na remízu. Ale jednalo se teprve o první zápas a druhý poločas nám ukázal, že bychom nemuseli být úplně marní. Ovšem je fakt, že se třemi body jsme počítali.

Poté přišla výhra ve Speřicích. Dodaly tyto tři body týmu větší klid do dalších kol?

Tento zápas byl pro nás extrémně důležitý. Pokud bychom nezvládli ani ten, tak pak bychom již měli asi problém. Ale kluci vyhráli a podali výborný a hlavně bojovný výkon a vrátili jsme se zpět do hry.

Jak moc mrzela ztráta dvoubrankového vedení v derby proti Žďáru nad Sázavou?

Mrzela hodně. Stejně tak ztráta dvou bodů v závěru utkání s Tasovicemi a výše zmíněný nezískaný ani bod se Ždírcem. Utkání se Žďárem jsme měli rozehrané skvěle i výkon byl ze začátku výborný, ale pak jsme soupeře sami nechali nadechnout, rychle vyrovnal a druhý poločas byl od nás zmar. Pokud bychom utkání zvládli, mohli jsme konečně bodově trošku odskočit od spodku tabulky a být v klidu, ale prohra nás bohužel nechala stále ve skupině přímo ohrožených mužstev.

Výhra nad Lanžhotem a vyloupení rezervy béčka Zbrojovky Brno. S tímto bodovým ziskem jste museli být nadmíru spokojeni, je to tak? Co bylo důvodem těchto cenných vítězství?

Spokojeni jsme samozřejmě byli. Byly to výhry, se kterými jsme v našich propočtech moc nepočítali. Ovšem těmito výhrami jsme smazali jen ztráty ze zmíněných domácích zápasů se Ždírcem, Tasovicemi a Žďárem. Pokud bychom neměli ty nepočítané ztráty, tak jsme mohli být po výhře na Zbrojovce již prakticky zachránění. Důvod těchto výher byl disciplinovaný, bojovný, taktický, kolektivní výkon na hranici našich možností.

Následně přišla důležitá domácí výhra se Starou Říši, prohra s Velkou Bíteší a tři remízy v řadě, zejména ta poslední proti Pelhřimovu byla v konečném součtu klíčová, že ano?

Nedokáži říci, který moment byl klíčový, ale velmi důležitých momentů bylo více. Patří mezi ně samozřejmě získané body v oslabení s Říší a Pelhřimovem. Vlastně každý získaný bod byl v naší situaci důležitý a tak jsme se snažili ke konci soutěže hlavně neprohrávat a sbírat trpělivě bod za bodem. Ukázalo se nakonec, že to byla správná cesta. V mých propočtech mělo stačit na záchranu 29 až 30 bodů, ale Břeclav do všeho „hodila vidle“ domácí porážkou se Speřicemi. Najednou bylo v ohrožení až pět respektive čtyři mužstva do úplného konce soutěže.

Venkovní výhra proti Polné a výsledky ostatních zápasů nakonec rozhodly o naší záchraně. Byla z týmu cítit velká úleva, že nepřišel druhý sestup v řadě?

Úleva samozřejmě byla. A obrovská. Nevím, jak kluci, ale čím více se blížil možný cíl, tím jsem byl více napnutější. Myslel jsem na fotbal od rána do večera a propočítával různé možné scénáře. Po nedělních výsledcích po výhře v Polné z nás vše spadlo a hráči nás udělali fotbalově šťastnými. Kluci dokázali velkou věc. Tuto záchranu řadím na úroveň postupu, který jsem v trenérské kariéře také zažil.

Jak jste byl spokojen s herní tváří týmu? Dalo se v některých zápasech hrát více odvážněji?

Jak jsem se zmiňoval na začátku, ta obměna kádru byla veliká, ovšem postupem času jsme se herně zlepšovali a kluci se snažili v zápasech hrát tak, jak jsme po nich chtěli. Odvážněji se hrát dá vždy, ale v zimní přípravě jsme neměli s odvážnou hrou výsledky, tak jsme vsadili na zabezpečenou obranu s rychlými útoky po lajnách, na což jsme měli hráče a tento styl nám přinášel výsledky. I když asi atraktivní pro diváky nebylo, když jsme bránili od půlky a čekali na chybu soupeře, ale my jsme nehráli na krásu. Potřebovali jsme body.

Kteří hráči patřili k oporám týmu?

Nechci vyzdvihovat jednotlivce, protože každý hráč byl něčím extrémně důležitý pro tým. Do jednoho. I ti, kteří hráli méně. Všichni mají obrovský podíl na splnění našeho cíle. Neměli to s námi trenéry jednoduché. Nenechali jsme je vydechnout. Asi nás i měli někdy plné zuby, protože jsme jim nic neodpustili. Jsme na ně hrdí. Odvedli skvělou práci.

Co byste vzkázal fanouškům klubu?

Že jim moc děkujeme za podporu. Moc si vážíme každého, kdo nás podporoval přímo na stadionu a nebo nám přál i na dálku.

FC Velké Meziříčí - Divize D 2023/2024 - 13.místo, 31 bodů, 8-7-15, 33:58

Góly: 10x Mirek Malata, 6x Kokorský, 3x Císař, Raus, 2x Dolejš, Havlík, Žalud, 1x Hron, Chlup, Jonáš, Kolář, Sysel, Štourač, Šuta

Žluté karty: 9x Hron, 7x Raus, 6x Kokorský, Císař, 5x Sysel, 4x Dolejš, Kolář, 3x Krejčí, 2x Havlík, Žalud, Šuta, Bouček, Halcin, Malata Marek, 1x Chlup, Štourač, Blažek, Karmazín, Lancman, Mezlík, Šimáček

Červené karty: 1x Císař, Hron, Kolář

Průměrná domácí návštěvnost: 244 diváků

Realizační tým podzimní část: hlavní trenér Jan Šimáček, asistent trenéra Libor Švec, vedoucí týmu Lukáš Machát, trenér brankařů Roman Invald, masér Petr Šilhán

Realizační tým jarní část: hlavní trenér Milan Volf, asistent trenéra Ladislav Němec, trenér brankařů Roman Invald, masér Petr Šilhán